Array ( )
Logo webu
podkresová fotka

Totální výprava

img_343 Kronika

Čnělka - 9.5.2018 17:05

Po delší době konečně přinášíme zprávu i z podzimní výpravy do Šumavských hvozdů. Jak možná někteří již z názvu akce tušíte, byla výprava zaměřena na život v totalitním režimu. Oproti minulému roku jsme se ovšem v čase posunuli ještě o nějaký ten rok do minulosti, konkrétně do doby nacistické okupace.

Na Paulinku jsme tentokrát jeli autem. Hned první večer večeři do srubu vtrhla skupinka zoufalých odbojářů a žádala nás o úkryt. Sotva se stihli schovat, dorazili také jejich pronásledovatelé. Byla to podobně početná skupinka gestapáků, doprovázená německým ovčákem jménem Blondi. Přestože se k jednomu páru bot během výslechu gestapáků přihlásilo hned několik lidí, nepojali tito „vyšetřovatelé“ žádné podezření a odešli. Partyzáni nám poděkovali a zasvětili nás do svých plánů. Brzda začíná „zpívat“ Big Shaq – Mans not hot, především pasáž „the think goes skraaa“.

Druhý den ráno jsme provedli mechanizovaný přesun do obce Srní, odkud jsme se pěšky vydali na cestu po hřebeni. Cíl cesty byl jasný, podle mapy poskytnuté odbojáři najít a následně přemoci posádku německých vojáků. Kótu se podařilo lokalizovat, ale protivník byl dobře připraven a ve vánici se naše skupinky rozdělili, takže diverzní akce nebyla úplně úspěšná. Následnému pokusu o ohřívání oběda počasí také příliš nepřálo, proto jsme ocumlali zmrzlý proviant a vydali se na zpáteční cestu. Večerní program ve srubu vyjma obligátního sušení mokrého oblečení sestával z večeře a společenských her, konkrétně například Aliasu, kde se při pantomimě projevil herecký talent většiny osazenstva srubu. Brzdovo „think goes skraaa“ začíná v některých přítomných vyvolávat záchvaty vzteku.

Den třetí zahájila naše skupina studiem příběhů několika obětí nacistického režimu, které jsme následně ostatním převyprávěli a diskutovali jsme o nich. Odpoledne vyplnily aktivity zaměřené na spolupráci v týmu a utužení kolektivu. Při tom došlo i k několika vyhroceným situacím a ukázalo se, kde máme mezery. K večeru se diverzní skupina vydala na další cestu s pomocí mapy (co s tím ten Máťa má?). Cesta vedla k areálu vyhořelé továrny, kde na skauty čekala „stezka nadávek“. Mluvili jsme o používání různých nadávek a nálepek, jejich využití k propagandě, dehonestaci a dehumanizaci. U továrny čekala také teplá večeře. Po jídle jsme se vrátili do srubu.

Dopoledne posledního dne výpravy jsme věnovali úklidu srubu a přípravě oběda. U několika osob se při Brzdovo „skraaa“ začíná projevovat posttraumatický stresový syndrom, nebe se zatahuje a v dáli se ozývají sirény. Odpoledne jsme vyrazili na poslední výlet. Kolem opuštěného mlýna jsme došli až k Obřímu hradu. Po cestě jsme ještě vyzkoušeli naše matematické dovednosti. Následoval návrat od Obřího hradu k autům, tentokrát s terénní vložkou, podle hesla „cestou necestou, polem nepolem“. No a pak už jenom hurá domů a snad zas někdy příště.

Kudy kam: Domů >> Kronika >> Totální výprava

Článek byl zobrazen 13x (12x)

2018 © Radek Vais "Olie"